Vítejte v kambodžském království!
O Kambodže jsem toho moc nevěděl (kromě úžasných fotek starobylých chrámů a genocidy Pol Pota a Rudých Khmérů), přesto mě tato země něčím přitahovala (např. víc než Laos, Barma či Vietnam) a tak se stalo, že jsem si našel pár informací, zabookoval vše potřebné a vyrazil. Zvolil jsem cestu přes Bangkok, protože tohle velkoměsto me dosud míjelo a tak jsem se tam chtěl tak den dva mrknout. Po celkem crazy návštěvě Bangkoku jsem v Kambodže dosedl na malé letiště blízko města Siem Reap, což je nejbližší místo u slavného chrámového komplexu Angkor Wat a vida, změna prostředí jak mávnutím kouzelného proutku.

11/2005   [ Kde to je | Mapa země | Průvodce CZ | Průvodce | Trasa | Fotogalerie ]

Let z BKK trvá asi hodinu a můžete zvolit z několika aerolinií, ja použil služeb Bangkok Airways, které byly vesměs Ok (tedy až na jednoho vydatného švába v uličce a cca hodinové zpoždění :), ale to by vás přece v jihovýchodní Asii nemohlo rozhodit, ne? 🙂 Vízum stojí 25USD a dá se bez problémů koupit rovnou po příletu na letišti (mějte sebou pasovou fotku!). Kambodžskou měnou je Riel a cca 4000 Rielů je 1 dolar. Měnit peníze si ale asi ani nepotřebujete, dolary můžete platit všechno a všude (ovšem pozor, chystáte-li se do odlehlejších oblastí, tam Riely potřebovat budete). Kambodžu lze považovat za velmi bezpečnou zemi a pokud budete dodržovat alespoň základní cestovatelská pravidla co se bezpečnosti týče, nic by vás ohrozit nemělo, dokonce i po setmění je ve městech bezpečno. Ovšem z dob Pol Potova řádění je v zemi spousta dosud nevybuchlých min, takže při cestách mimo turistické cesty pozor na to.

Božský Angkor

Starobylý chrámový komplex Angkor Wat je to, proč se do Kambodži jezdí. Tedy jeden z hlavních důvodů. Angkor Wat, tento pozůstatek khmerské kultury postaven na počátku dvanáctého století je něco, co prostě nejde jen tak jednoduše popsat. Ani tisíce bílých mužů s fotoaparáty nebo spisovatelů nikdy nedokáže vylíčit velkolepost a mystiku tohoto místa. Když jsem se k Angkor Watu blížil po asi kilometrovém mostu, nic jihého jsem nevnímal, přitahoval mě jako magnet… Ale Angkor není jen jeden chrám, vlastně se jedná o obrovský komplex několika stovek menších či větších chrámů, a to vše na ploše asi 50 km čvterečních. Pokud máte dostatek času, doporučuji si pronajmout motorku a projet si toho co nejvíc, protože být tam tak jeden dva dny absolutně nestačí, chcete-li vidět víc, než jen samotný Angkor Wat a okolí. Najděte si nějaký menší chrám ukrytý v pralese a pod ním třeba celý den relaxujte. Jeden tip – od Angkoru se vydejte lesní cestičkou (pokud stojíte proti Angkor Watu, tak nalevo od něj), dojdete k menšímu chrámu u jezera, kde nepotkáte nikoho jiného než pár opic a pasoucí se krávy – jinak je tam obrovský klid a přesto máte vrcholek Angkor Watu na dohled. Nenechte si tohle klidné místečko ujít! Jinak je Angkor poměrně dost turistické místo, v jednom kuse budete narážet na skupinky Japonců, Korejců a Číňanů, ale s tím jen těžko něco dělat. Uvnitř chrámů máte možnost přidat se k motlitbám mnichů, ovšem sluší se potom zaplatit. Při první motlitbě jsem v ohromení a úžasu jaksi zapoměl na základní pravidla, klekl si na takový schůdek a byl jsem ve vyšší pozici než Buddha, to jsem tomu dal 🙂 Ale všechno bylo rychle napraveno, tady můžete poslechnout kousík motlitby. Tři chrámy jsou nejvýraznější – samozřejmě Angkor Wat, rozlehlá čtvercová stavba – lze po úzkých schůdkách (necelých 10cm) vystoupat až nahoru a kochat se výhledem po okolí. Velmi blízko (asi 2km) je pak Angkor Thom – také užasná stavba s mnoha Buddhovými obličeji. Překrásný je i Ta Prohm, o něj už vláda přestala pečovat, ale přesto je tu co k vidění – zvlášť bizarní jsou obrovské kořeny stromů, jež prorůstají celým chrámem. Ten je asi 20km od Angkoru. Samozřejmě můžete obdivovat i další a další budovy, a pokud je Angkor ten hlavní důvod vaší návštěvy Kambodži, rozhodně nepodceňujte rozlehlost tohoto místa a zkuste tu zůstat co nejdéle… Jinak jedna sympatická věc – v celé Kambodže nesmí být postavena vyšší budova (např. hotel) než je samotný Angkor Wat, to je skvělá věc. Pokud vydržíte u Angkoru až do západu slunce, můžete si ho vychutnat na tzv. sunset pointu, což je menší chrám vysoko na kopci proti samotnému Angkoru – když se západ slunce „povede“, je to super podívaná. Co se cen týče, tak všechno kolem Angkoru stojí jeden dolar – pití, jídlo, suvenýry… Stokrát za hodinu tak uslyšíte větu „one dollar, sir“… Blízko je i takový malý místní trh (kam bílí turisté nechodí), takže jsem tam okamžitě vyrazil a užil si pečené žáby nadívané masovo-zeleninovou směsí. Za dolar. Žáby jsou tu pochoutkou, večer když jsem se vracel spát, potkali jsme u potoka pár dětí a podle taxikáře chytali žáby na večeři. Co se týče přemisťování mezi jednotlivými chrámy, je zvykem mít taxikáře na celý den – odveze vás k danému chrámu a venku čeká, dokud nedokončíte prohlídku, to celé za 20-30USD/den, případně na motorce za polovinu. Vzhledem k mé svobodomyslnosti jsem pak ale preferoval vlastní dopravu (také jsem ho nechtěl pořád zastavovat kvůli focení), zapůjčená motorka za 4USD/den + papírový průvodce. Vstup samotný do celého chrámového komplexu je dost drahý – 20USD/den, pokud ale vezmete např. třídenní, je to levnější. Jinak super ubytování (pro toho, kdo se nechce válet s korejcema v luxusních hotelích), doporučuji úžasné místečko Bakong Palm Village. Je to pár chatek v krásné zahradě, kus za městem a velmi velmi blízko Angkoru (můžete tam dojet např. na pronajatém kole), cena 30USD za double. Tedy, pokud nebude vadit, že vám při večeři pod nohama skáče desítky menších či větších žab a že v noci brouci křičí hrozně nahlas. Z celého personálu sice umí anglicky jen dvě dámy, ale jsou vám schopni zajistit všechno – od jakéhokoli druhu taxíku až po lístky na loď směr Phnom Penh (popíšu později). Ale nečekejte tu bujarý noční život, je to extrémně klidné místo. Noční život se odehrává v Siem Riepu, ve čtrvti jménem Old Market – najdete tu obrovské množství barů a restaurací atd., a to bez zmatku a smogu, naštěstí i bez ožralých anglánů – je tu spíš klidnější atmosféra, a to vše v krásných koloniálních budovách. Podniky jako Funky Buddha, Angkor What, Dead Fish, Red Piano atd., stojí za pokus. Levné, ale velmi dobré ubytování v centru pak můžete najít právě v Red Piano. Jinak při půjčování jakéhokoli dopravního prostředku se nesmí zapomenout na to, že Kambodža je známá svou totálně chaotickou dopravou – jezdí se sice vpravo, ale to jen oficiálně. Prakticky se jezdí všude – vlevo, vpravo, uprostřed, po chodníku… Přednosti se zásadně nedodržují, přednost má prostě ten kdo je rychlejší nebo větší. Na motorkách přepravují snad všechno – koberce, matrace, domácí zvířata, atd., nejvíc lidí na jednom mopedu jsem napočítal pět. Navíc místní zásadně nemají zpětná zrcátka, takže pokud budete předjíždět, trubte, abyste na sebe upozornili a nestalo se něco nemilého –  prostě stačí víc pozornosti a bude to v pohodě, za tu svobodu pohybu to stojí. A pokud vyrazíte do okolí do vesniček, zmatku výrazně ubyde.

Po prohlídce Angkoru a okolí tedy hurá do hlavního města Phnom Penhu nasát trochu městské atmosféry. Je to asi 400km a lze tam dojet celkem složitě taxikem, jednoduše a draze letadlem anebo použít nejoblíbenější cestu – po vodě, kterou rozhodně doporučuji. V 7.30 z malého přístavu u Siem Reapu odplouvá expresní loď, která jede po jezeře a řece Tonlé Sap a za 5 hodin je v hlavním městě, cena 25USD. Cesta lodí je úžasná a uteče jak voda – okamžitě po vyplutí opusťte překlimatizovaný vnitřek lodi a sedněte si na střechu, budete mít super výhled na okolí – rybářské vesničky na vodě a prostě krásnou přírodu okolo, je to opravdu hodně pěkná cesta. Ale pozor na spálení sluníčkem. Loď je nahoře dost hlučná, tak pokud vám to nedělá problém, vemte si sebou špunty do uší, dost pomůžou. Jinak cestou k přístavu jsme jeli taxíkem pro cca 6 lidí, ale postarší taxikářka se s tím moc nepatlala a cestou nabrala celkem 17 lidí, takže úlet. Ale ten božský starobylý Angkor Wat, pořád jsem ho měl při opouštění Siem Reapu v hlavě…

Uspěchaný Phnom Phen

Jakmile loď dorazí do přístavu, jde se kousek po molu a pak to člověka čeká – šel jsem úplně první a přede mnou malá brána a v ní se tísnilo přes 100 taxikářů. A nejenom to, doslova šílí, překřikují se a lákají vás. Úplně zaplavili a zatarasili cestu, takže nezbylo než natáhnout ruce před sebe a opakovat „no, thanks“. Ale byla to děsná sranda! To, že vám kdokoli cokoli nabízí bere spousta lidí často jako otravování, mě to ale naopak dost baví, protože spousta prodavačů má zajímavé triky a navíc, když se k vašemu „no, thanks“ přidá i úsměv, většina prodavačů ví o co jde a prohodí s vámi často zajímavé věci… Ale zpátky k naháněčům. Jak jsem tak rozrážel jejich dav, tahali mě za ruce, za nohy a tak podobně a chtěli uhnat právě k tomu svému tuk-tuku. Jeden mi dokonce podával klíčky a křičel „pane, prodám vám svůj tuk-tuk za milion dolarů!“… No sranda. Silně doporučuji, pokud to bude možné, vystoupit z lodi jako první a tohle si zkusit, bomba. Hlavní město je poměrně rušné a uspěchané, ale samozřejmě záleží na čtvrti, kde se člověk pohybuje. U řeky je skvělá poklidná atmosféra, pár hezkých kaváren atd., takže tady to stojí za zdržení. Město samotné sice nenabízí moc zajímavých míst k okouknutí, ale mě osobně často stačí nasávat atmosféru daného místa, nepotřebuji turistické atrakce nebo konkrétní cíle, stejně jako v přírodě nepotřebuji znát např. konkrétní název dané rostliny, abych si „návštěvu“ toho místa užil. Přesto ale stojí za to na pár speciálních míst vyrazit – v první řadě je to Tuol Sleng Genocide Muzeum – tedy muzeum genocidy. Jak asi všichni víte, netvor zvaný Pol Pot a Rudí Khmérové se snažili udělat v Kambodže v letech 1975-1979 převrat, který přerostl v genocidu a vyhlazování vlastního lidu. Během těch čtyř let vyvraždili téměř dva milióny Kambodžanů z celkového počtu asi 8 miliónů a Pol Pot a jeho nohsledi se tak zařadili po bok fašismu, komunismu a podobných zvrácených ideologií. Muzeum Tuol Sleng je důkazem jejich hrůzných činů a uvidíte fotky a můčící nástroje horší než ve středověku. Jedna fotka mě obzvlášť srazila na kolena – krásná mladá Kambodžanka sedící na židli, kde je mučena, v rukou drží tak půlroční dítě-prostě byla mučena se svým dítětem v náručí… Celé muzeum se skládá ze čtyř budov, v každé je něco trochu jiného, ale celkově je atmosféra hodně temná a na člověka to musí padnout, muselo tam zůstat spoustu negativní energie. I když pár skupinek Rudých Khmérů se prý dosud skrývá v horách, nebezpečí snad již nehrozí – dnešní Kambodžané jsou veselý a hodně milý národ, a doufám, že mají podobné hrůzy za sebou a čeká je skvělá budoucnost. Přímo v areálu věznice, hned vedle jedné z budov bylo dokonce malé volejbalové hřiště, kde se vesele hrálo. Další zajímavostí, kterou v Phnom Phenu lze navštívit je například National Museum, což je muzeum khmérské kultury, pak třeba Královský palác, Stříbrnou pagodu, chrám Ounalom nebo chrám Phnom. A pokud budete mít už smogu a hlavního města dost, je několik možností kam vyrazit. Buď je to tzv. divoký východ, tedy severovýchodní oblast, kde můžete navštívit horské kmeny a vidět nádherné scenérie a vodopády, nebo celkem jednoduše vyrazit do nějaké z okolních zemí (Laos, Vietnam), případně si můžete jet odpočinout na jih k moři, což přesně jsem udělal já.

Ospalé pláže Sihanoukville

Nejoblíbenější plážové místo Kambodžy je pravděpodobně přístavní městečko Sihanoukville, které mimo pláží nabízí i pár zajímavých míst ve svém okolí. Bezproblémově se sem dostanete přímo z Phnom Phenu buď autobusem (4USD a cesta trvá cca 4-5 hodin) anebo taxikem (cca 30USD a cesta trvá necelé 3 hodiny). Město samotné není ničím zajímavé, snad jenom skvělým jídlem – pokud už budete mít dost té kombinace sladkokyselých, zázvorových a pepřových omáček, které se v celé zemi podávají, tady si konečně můžete dát čerstvá mořská jídla. Mě ale stejně absolutně nejvíc chutnala taková zvláštní bílá buchta, kterou vaří i prodává zároveň týpek na motorce – stojí 1000R a je to vážně lahůdka, na kterou jsem ale narazil jen ve vesničkách mimo město. Sihanoukville má pláže rozdělené na 5 úseků, podle kterých se ve měste lze i orientovat – Victory beach, Independence beach, Sokha beach, Serendipity beach a Ochheuteal beach. Pláže celkově jsou hodně hodně prázdné (i když v porovnání s Afrikou dost plné 🙂 a nejhezčí je asi Sokha a Ochheuteal, které jsou ale z velké části zabrány luxusními hotely. I když tady to neznamená, že nějak extrémně drahými. Tak pokud si chcete zkusit užít luxusu a pěkné privátní pláže, zkuste Sokha Beach Resort (95USD double) anebo Seaside Hotel (40USD double). Pokud vás tohle nezajímá, tak silně doporučuji Victory a hlavně Serendipity beach, kde najdete spoustu levných guest housů, tak do 10USD. Bungalovy zde dosud v celé oblasti nestojí. Na Serendipity beach vládne dost hippícká atmosféra, není problém tu dostat do jídla jako další přísadu třeba marihuanu (už v ceně jídla). Je tu též pár plážových restaurací a barů, každý trochu jiný a s jinou atmoškou (jazz vs. raegge vs. house, více zhulená obsluha vs. méně zhulená obsluha, atd.), takže si určitě vyberete. Po překrásném západu slunce nastane tma, místní rybáři ale zůstanou stále na moři, jen rozsvítí lampičky – takže na obzoru vidíte desítky světýlek, nádhera… Kromě pláží ale tohle městečko nic moc nenabízí, takže doporučuji půjčit si motorku (4USD/den, půjčovna se jmenuje Good Luck a je na Ekareach St.) a vyrazit do okolí. Asi 20km směrem zpátky na Phnom Phen leží národní park Ream, kde je toho na velké ploše sice poměrně málo, ale stojí to za to. Návštěvník se může vydat lodí po řece k moři a pozorovat přitom delfíny, opice, rybáře, atd. Také můžete navštívit místní chrám ukrytý v pralese, kde si lze spolu s místními mnichy zameditovat, anebo jen tak pozorovat běžný denní shon okolo chrámu (a v podstatě žádné turisty jsem tu nepotkal). Seběhli se ke mě místní děti a já jim ukazoval časopis s počítačovými hrami – u každé stránky vykřikovali „ůůůů…“, „jéééé“, „íííí“, přičemž nejvíc je rozesmál bílý pes-pudl v červené čepici a nejvíc vystrašil ufon s velkýma očima…, ale byla to neskutečná zábava. Jinak tady v parku Riem jsou také vodopády, i když je to vlastně jen takový divoký potok, nic moc velkého to není. Od chrámu vyražte směrem vzhůru do pralesa (cestou nalevo), a asi po hodinovém drápání se pralesem dorazíte na místo – znova opakuju nic velkolepého, ale po té cestě pralesem je to velmi osvěžující pokoupáníčko. Pokud se člověk v parku vyskytuje bez průvodce (tj. odmítl ho u brány :), doporučuji jet od chrámu cestou dolů a pak směrem doleva až na konec silnice co to jen půjde a tam za nějakým velkým skladištěm zahnout doprava. Po asi kilometrové (hodně špatné) cestě objevíte překrásnou, asi tříkilometrovou velmi dobře skrytou opuštěnou pláž, kde budete na 100% úplně sami a kde si můžete posbírat mnoho mušlí, nebo si třeba zaplavat na menší ostrůvek s korály, který je nedaleko. Při tom všem se k vám budou sbíhat místní děti, mávat na vás, zdravit a prostě jen tak se smát. To mě opravdu hodně nabíjí — pozor, nic pro plážové povaleče navyklé ležet 14 dní u pláže v hotelu – uvidíte i to, jak je Kambodža chudá země, velmi skromné patrové chatky obyvatel a podobně. Ale stojí to za to, stejně jako například přijmout pozvání od místních na čaj a posedět s nimi vedle pasoucích se krav, pobíhajících slepic a užívat si to. Další výlet mimo město pak může být návštěva ospalého městečka Kampot, kde můžete obdivovat krásné koloniální budovy francouzské architektury a odtud vyrazit hustým pralesem na místo zvané Bokor Hill, odkud je skvělý výhled na okolí, případně vyrazit k asi 10km vzdáleným vodopádům. Kampot je ze Sihanoukville asi 200km a to po hodně špatné cestě, tak pokud nechcete strávit celý den na cestách (cesta tam/zpět cca 4/4 hodiny), je to spíš výlet na dva dny. A pokud už tohle všechno člověk viděl, pořád zbývá překrásné okolí – vesničky, tržiště, přístav, rýžová pole, atd. – všude je život a všude narazí na vřelé úsměvy a bude tak mít možnost obdivovat nejen přírodní krásy Kambodžy.

Kambodža je nádherná. Je to rozmanitá země, kde není jen Angkor Wat, i když ten celé zemi vévodí (a dokonce je i na státní vlajce). Je to země milých lidí, dobrého khmérského jídla a úžasné přirody, každý by si tady měl najít to, co ho zaujme… Poslední den, který jsem si maximálně užil ve vesničkách mimo město, mě vezl taxikář na motorce do hotýlku a přitom nabízel mladý holky, drogy a podobný blbosti. Skoro jsem ho nevnímal a jenom pozoroval hvězdy a strašně litoval toho, že druhý den opouštím tak příjemnou zemi. Ale vím, že až nastane ten správný čas, znova se sem vrátím. A stejně tak dobře i vím, že Kambodža bude pořád tak hezká a přívětivá, jako jsem jí viděl při své první návštěvě.