Před časem jsem objevil britský seriál Death in Paradise a hodně se mi zalíbil – nemotorný ale bystrý britský detektiv se ocitne na karibském ostrově, přespává v chajdě na pláži a každý díl vyšetřuje nějakou vraždu, samozřejmě s pomocí britského humoru. Tak jsem si dohledal co za ostrov to je (v seriálu je to fiktivní Saint Marie), a jde o ostrov Guadeloupe. A tak bylo jasný, že jsem hned začal plánovat cestu! Ovšem když už se tam člověk trmácí, tak by měl mrknout i na pár okolních ostrovů, že; a tak jsem do itineráře zařadil i tři další a Guadeloupe nechal až na konec.

KAJMANSKÉ OSTROVY:
A první místo? Původně to mělo být Haiti, ale to teď nejde a tak jsem to přehodil vedle na Kubu. Z toho nakonec taky sešlo a tak jsem jako první zvolil malinkatý ostrov, který měl být původně jen přestupní, a to Kajmanské ostrovy. Parádní název! Původně se dokonce jmenoval Tortuga (želva) a jde o britský zámořský department, který i trochu britský venkov připomíná (ale o dost víc americký), je ale bohužel brutálně drahý (malé pivo skoro 250,-) a hlavně jsem tam měl jen a jen deštivo, všechny dny kromě posledního! A tak fotky nejsou skoro žádný, protože bez sluníčka je tam nuda k pos… Jsou tam vlastně jen dvě oblasti – sever a západ kolem tzv. 7 mile beach, kde je většina turistů a ruchu, a pak o dost zajímavější jih a východ (Dead End), který má aspoň trochu lokální atmosféru. Haha, milé zastavení je v baru Czech Inn Grill, který tam od roku 2016 provozuje jeden Brňák se svojí ženskou a docela jim to jde – oblíbený u místních i Amíků, dokonce mi o něm říkala už letuška směrem tam! Na pár dní je fajn na ostrově pobýt, jinak ale podobně laděný Britský Panenský Ostrovy jsou podle mě o mnoho krásnější a zajímavější (když už by člověk chtěl zajet někam, kde je pořád lehký dotek britské námořní historie a pirátů). A tak jsem se už docela těšil na druhý zastavení… [video story]

JAMAJKA
A dalším místem svérázná Jamajka! Karibský ostrov s dost možná nejvýraznější „osobností“, svébytnou kulturou, nářečím, jídlem a podle mě tak trochu zlobivý chlapec Karibiku. Staří rastamani samozřejmě neskutečný, když můžete cítit jejich vibe, pachy, zvuky a ty účesy, musel jsem se vždycky smát, když dunivým hlasem říkali „yo mon“. Jednou jsem chtěl udělat vtípek a jakoby vážně se jednoho z nich ptám, jestli Bob Marley ještě žije. A rastaman posmutněle že už ne – „ale jeho duch žije dál!“, pohotově dořekl. A celý příběh reggae hudby mi rozhodně přijde fasicnující.

Ne všechno se mi tam ale zdá veselý, třeba lidi samotní mě překvapili svojí jakoby naštvaností a podebraností, dokonce i u rastamanů. Jakobych často cítil že „naše země je všude známá, ale já z toho nic nemám“. Jakmile se však člověk dostane z větších měst a stresující dopravy a zakotví na nějakým příjemnějším místě, ta pohoda na člověka dýchne. Já zakotvil na jihu u Treasure Beach a podařil se mi úlovek v podobě ubytování Jakes, který založila britsko-jamajská dáma, mimo jiné dobrá známá Chrise Blackwella, který založil Island Records a víceméně objevil Boba Marleyho a produkoval většinu jeho desek, kdysi také známého Iana Fleminga (který na Jamajce žil a psal Jamese Bonda). Miluju menší hotýlky s výraznějším osobním dotykem, tam bych mohl pít rum punch do-ne-ko-ne-čna :).

Ale jinak myslím, že na mě víc působila spíš historie Jamajky, která je v současnosti už dost možná pryč; ono i ti rastamani jsou tam spíš cosi jako staré artefakty a ani jsem ty smutné hrdiny vlastně nechtěl moc fotit. Zaskočil jsem taky do Trench Town, chudý čtvrti Kingstonu ze který vzešly největší reggae ikony, a to je už jen nevrlý slum, než cokoli evokující nápady. Ať tak nebo tak, při odjezdu na letiště jsem si toho Marleyho stejně zase pustil a vlastně mi to úsměv na tváři vyloudilo; teda do doby, než to přeřvali bezohledný jamajský řidiči. „In this great future you can’t forget your past, So dry your tears I say. Everything’s gonna be alright, Everything’s gonna be alright.“ [video story]

SVATÝ MARTIN
Pak jsem se teda potřeboval dostat z Jamajky na ostrov Guadeloupe, jenže jak – není univerzální „Caribbean Air“, který by obrážel všechny ostrovy, a obvyklým postupem jsem nic nenašel. Tak jsem si vzpoměl na jednu užitečnou stránku (FlightConnections), která může ukázat jen přímé lety odněkud nebo někam. S pomocí ní jsem teda našel jeden přestup na Sint Maarten (Svatý Martin), tam změnit letiště z velkýho na malý a z něj pak přímo. Ale když už, na pár dní tam mrknu, řekl jsem si! Je to malý ostrov a navíc dolní půlka patří Nizozemcům a horní zase Francouzům a ta francouzská přítomnost je znát – celkově míň udržovaný a jídlo naopak sofistikovanější, ale zase zcela postrádá ten karibský pálivý šmrnc, to trochu zklamání. Ostrov je taky hodně turistický a jakákoli stopa po něčem místním je vlastně skoro nulová.

Nicméně, je tam jedno dobře známé místo, a to malá pláž (Maho Beach), která je doslova 50-100 metrů od přistávací plochy letadel! Jasně, to asi každý viděl už milionkrát, ale naživo je to vážně síla. Letadla pár metrů nad vámi doslova burácí a mě to hodně bavilo. Když pak naopak vzlétají, jako startovní bod mají hned za plotem vedle pláže a když do toho pilot „šlápne“ a nastane blast/tlaková vlna, dámy a pánové držte si klobouky! Písek na pláži začne lítat, občas se někdo i drží toho plotu jestli to zvládne se udržet a je to, aspoň pro mě, fakt prča. Tam jsem poprvý slyšel český pár a ženská pánovi říká „to bylo hezký, co?“, a pán opruzele „no jo, normální“. Vězte že normální to není a je to vážně zážitek, no škoda že jsem tam nebyl s nějakou ženskou co jí to třeba i trošku zajímá a měla by barevný karibský květy ve vlasech. Tak když už tam náhodou budete, neváhejte ani minutu – srdce se mi nejvíc svíralo při přistávání v Bhútánu, ale největší legraci v rámci toho zase tady, pár metrů pod hlučnejma kolosema. Hned vedle je i bar kde mají točené pivo (v Karibiku dost nevídané), tak enjoy! [video story]

GUADELOUPE
A pak jsem dojel na ostrov Gadeloupe, který má z výšky tvar motýla. Ten už je čistě francouzský, ale i tak parádnì vesnický, uvolněný a s fragmenty původních zvyků a kultury. Projíždíte silnicemi uprostřed polí s cukrovou třtinou, sotva stíháte koukat na hezké zašlé barevné domky, často se objeví krásná prázdná pláž a tak. Když jsem sjížděl do pobřežního městečka Deshaies, kde se velká část seriálu Smrt v ráji odehrává a kde moje „mise“ končila, musel jsem se vážně smát. Až si možná kolemjdoucí museli říkat proč, kousla ho snad tarantule? 🙂 Ta seriálová policejní stanice, Kateřin bar dole u moře kde se celá partička scházela na rum, prostě paráda (byť samo kdo nezná, nic mu to neřekne). Zrušil jsem i výlet lodí na malý ostrov Terre-de-Haut (kde je mj. Napoleonova pevnost) a večer předtím skoro nemohl dospat a těšil se, až druhý den ráno do krásně líného Deshaies zase vyrazím; byť chatrč na pláži, ve které detektiv spal, už je rozmontovaná a pryč. Ale je i pár dalších míst v okolí – starší budovy z koloniálních dob, dobré výlety v džungli, vodopády a vůbec ta zelenější část ostrova (Basse-Terre) je super, i když třeba nádhery Reunionu myslím nedosahuje.

A Karibik rovná se mimo jiné moře, že? Jenže koupání v něm a vlastně i pláže samotný mi ani moc neříkají. Což ale problém nebyl, protože už jen pouhá představa moře nebo oceánu mi bere dech. Ta neskutečná síla, velikost a nezkrotitelnost, vlastně jen pouhý pohled na jeho horizont nám říká jak bezvýznamní ale zároveň i unikátní jsme. A ve mně osobně pohled na moře vždycky vzbuzuje až klukovský představy o dalekých neobjevených ostrovech, pokladech a vzácných sochách pod hladinou, podivuhodných zvířatech v džungli, usměvavých korpulentních dámách v barevných šatech s kytkou ve vlasech a taky lidojedech tam kdesi v dálce. Karibik je každopádně hezká a zábavná destinace, která má co nabídnout; jde jen o to nebýt 14 dní na jednom místě a nebát se vystoupit ze své komfortní zóny – ta je sice super přátelská, ale nic v ní neroste. Já byl na konci trochu posmutnělý, že karibský výlet končí a zas budu muset do českého teplákova a zimy; ale nakonec jsem si řekl ne, nebudu smutnej – naopak budu veselej a rád, že se to mohlo stát a stalo. Everything’s gonna be alright, everything’s gonna be alright. [video story]